Občanská záložna v Pardubicích
Popularizační glosa:
Po získání železnice a vzniku prvního Pardubického kraje 1850-55, a hlavně pardubického okresu, počíná rozvoj živností a snaha o zvelebení obchodu. To vyžadovalo peněz, kterých se v chudém městě nedostávalo. Proto zkušení radili: „Hleďte nabývati úvěru svépomocí“. Pardubický obecní výbor 22. 4. 1862 jednal o založení Občanské záložny „k účelu zvelebení a zesílení stavu živnostenského, podporování zdejších průmyslníků a obchodníku peněžními půjčkami, povzbuzení občanské šetrnosti a spořivosti“. Stanovy z 2. 5. 1862, na pokyn krajské úřadu opravené 27. 8. 1862, schválilo c. k. místodržitelství 29.10.1862. Zvolen výbor, předseda Václav Bubeník, jednatel Josef Lenert. Činnost zahájena 5. 1. 1863 v čp. 119 vedle staré radnici. Záložna se úspěšně rozvíjela a podporovala i rozvoj města, přispívala na školy, z její iniciativy, s její podporou zřízeny Bubeníkovy sady, přispěla na stavbu evangelického chrámu, podporovala Spolek pro zřízení divadelního domu i Muzejní spolek, přispěla na rekonstrukci Zelené brány, na projekt železnice Pardubice-Bohdaneč-Chlumec n. C. R. 1888 koupila dům čp. 53 v Klášterní ulici, r. 1890 sousední čp. 54 na rohu náměstí, na jejich místě postavila dle projektu pražského arch. Václava Kaury vlastní budovou. V přízemí byly obchody, hračkářství, velké knihkupectví K. Kubešky, jeden čas také pošta, jen jedno poschodí zabírala okresní politická správa - okresní hejtmanství. R. 1901 záložna koupila čp. 55, přestavěl a spojila s hlavní budovou. Dle bohaté výzdoby průčelí s plastikou Jana Žižky ve štítě od Viléma Amorta je nazýván Žižkův dům. R. 1920 záložna přispěla městu na stavbu obecních tzv.nouzových domů na Čechově nábřeží, patrně i v Jiráskově ul. V 1. poschodí Občanské záložny 16. 10. 1939 otevřena německá škola. Výnosem min. hospodářství a práce převzala Občanská záložna v listopadu 1943 Lidovou záložnu v Pardubicích, současně změnila jméno na Záložna Pardubice. R. 1945 znárodněna a zanikla. Její budovu měla do r. 1981 Česká pojišťovna, kdy se přestěhovala do nové budovy vedle býv. Veselky. Pak sloužila ředitelství Městského podniku služeb, od r. 1996 Služby města Pardubic a. s., které se po r. 1990 přestěhovalo do vlastního areálu Na Hůrkách. Od r. 1999 budova změněna na Evropský spolkový dům, kde v přízemí má sídlo KPP (viz parpedie.cz).
Seznam archiválií (18):
Protokoly 1881: 566.
C. k. okresní hejtmanství v Pardubicích na základě výnosu vysokého c. k. místodržitelství ze dne 20. července 1881 č. 74105 sděluje, že peněžní vklady bohdanečského kostela ve výši 3358 zlatých 68 krejcarů a mikulovického kostela ve výši 1350 zlatých, oba uložené patronátním úřadem v pražské spořitelně a pardubické záložně, byly uvolněny a zákonně zhodnoceny.
Protokoly 1881: 582.
Farní úřad v Mikulovicích zasílá vyjádření v záležitosti nákupu státních dluhopisů za obnos 9100 zlatých rakouské měny, uložený v pardubické záložně, utržený za odprodané pozemky mikulovické fary u obce Jezbořice.
Protokoly 1882: 50.
Farní úřad v Dříteči sděluje, že manželé Josef a Kateřina Endrichovi z Dříteči nyní bez průtahů vyplatí zbývající kapitál mešní nadace Jana Hájka ve výši 60 zlatých 18 krejcarů, a žádá o uložení doposud složeného obnosu ve výši 200 zlatých do pardubické záložny k zúročení.
Protokoly 1882: 239.
Výnos téhož úřadu (c. k. okresního soudu v Pardubicích, pozn. překladatele) o schválené exekuční dražbě nemovitosti č.8 manželů Matěje Krátkého z Újezda [u Přelouče] kvůli dluhu 100 zlatých pardubické záložně.
Protokoly 1882: 640.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích ohledně schváleného exekučního prodeje nemovitosti č. p. 9 manželů Václava a Františky Trojanových z Újezda [u Sezemic] kvůli dluhu 130 zlatých pardubické záložně.
Protokoly 1883: 1216.
Engelbert Pospíšil z Týnce nad Labem žádá o prohlídku oprav břehu u louky týnecké fary ve Lžovicích, které provedl před třemi lety.
Protokoly 1884: 87.
Rozhodnutí c. k. okresního soudu v Pardubicích o schválené exekuční dražbě nemovitosti č. 65 v Libčanech kvůli dluhu Františky Vondráčkové z Pardubic pardubické měšťanské záložně ve výši 700 zlatých a Josefa Klapky, č. p. 65, pardubické okresní záložně ve výši 600 zlatých.
Protokoly 1885: 83.
Farní úřad v Mikulovicích žádá o [vyzvednutí] odkazu Josefy Rückerové ve výši 101 zlatých 60 krejcarů včetně úroků, věnovaného na pořízení sv. křížové cesty a uložený v pardubické záložně, a sice za účelem pokrytí nákladů ve výši 180 zlatých za pořízení křížové cesty do tamního farního kostela.
Protokoly 1885: 377.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích o schválené exekuci kupních práv Josefa Medka z Časů, č. p. 22, k panským pozemkům včetně nacenění kvůli dluhu 200 zlatých pardubické záložně.
Protokoly 1885: 484.
Exekuční výnos c. k. krajského soudu v Chrudimi jakožto senátu obchodního soudu ze dne 24. března 1885 č. 7117 a prováděcí nařízení c. k. okresního soudu v Pardubicích ze dne 31. března 1885 ku schválené exekuci práva zástavního vůči Josefu Medkovi z Časů, č. p. 22, a nacenění zakoupených panských pozemků na parcelách č. 127 o výměře 305 sáhů čtverečních, č. 129 o výměře 1 jitro 1335 sáhů čtverečních a č. 2085 o výměře 1579 sáhů čtverečních kvůli dluhu pardubické záložně ve výši 150 zlatých.
Protokoly 1885: 486.
Výnos c. k. krajského soudu v Chrudimi o uplatnění soudní exekuce vůči Josefu Medkovi z Časů kvůli dluhu pardubické záložně ve výši 200 zlatých.
Protokoly 1885: 1199.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích o schválení exekučního prodeje domu č. 49 manželů Antonína a Františky Říhových z Bílého Předměstí v Pardubicích.
Protokoly 1885: 1929.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích ohledně schůze za účelem stanovení kupní částky za exekuční odprodej nemovitosti č. p. 7 Leopolda Kafky v Bohdanči pardubické občanské záložně, stanovené na 21. prosince 1885.
Protokoly 1886: 445.
Správě občanské záložny v Pardubicích [adresováno] sdělení ohledně převzetí [mostové] váhy, zakoupené od pana Kafky z Bohdanče, dne 20. tohoto měsíce.
Protokoly 1886: 674.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích ohledně schváleného exekučního prodeje nemovitosti č. p. 16 v Novém Hradišti, příslušející do pozůstalosti Ludwiga Krause, kvůli [jeho] dluhu 7000 zlatých pardubické záložně.
Protokoly 1886: 1690.
Výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích o schváleném exekučním prodeji nemovitosti č. p. 2 Josefa a Marie Hynkových z Osiček kvůli pohledávce pardubické záložny.
Protokoly 1886: 2660.
Tabulární výnos c. k. okresního soudu v Pardubicích ohledně výmazu pohledávky panství ve výši 4000 zlatých z nemovitosti č. p. 7 v Bohdanči (Kafka), exekučně odprodané pardubické záložně.
Protokoly 1887: 2004.
Farní úřad v Mikulovicích prosí o uložení hotovosti ve výši 30 zlatých, pocházející dle vyúčtování za rok 1886 z nadací svatých křížů (božích muk, pozn. překladatele) u Medlešic a u Blat, ke zúročení do pardubické spořitelny.